Jen dva lidé se nedivili, když jsem jim ukázal knihu, kterou jsem nedávno četl. Ostatním připadala kniha cesty nesmrtelných neuvěřitelně bláznivě. Prvním klidným byl 79letý děda mé přítelkyně a druhou kolegyně matfyzačka. Neříkám tím, že je kniha primárně určena starším absolventům MFF UK.
Místo čtení podtitulu zaujme vnitřní strana obálky: čtyři možné vycházkové trasy Olšanskými hřbitovy po hrobech význačných vědců, z nichž jedna je bezbariérová, tedy přístupná maminkám s dětmi v kočárku, vnitřně rozesmála i mne.
Hlavní kouzlo knihy však spočívá v provázanosti jednotlivých osudů osobností. Při čtení si každý uvědomí, jak jednotliví vědci spolupracovali, učili jeden druhého, jak jiný míjel dalšího, jak omyly také patří k vědě… Tam, kde bylo nutné, popíší autoři osud jiného vědce, který sice nemá náhrobek na některém z pražských hřbitovů, ale propojil osud s někým jiným, jehož upravený či zapomenutý hrob v Praze leží.
Kromě hutného textu je v knize mnoho fotografií a ilustrací. Líný matfyzák tak nemusí na vycházkovou trasu osobně, ale byla by to škoda. Tak pečlivě připravené turistické procházky po místech „plných osudů vypsaných do stromů a do květů“ si vaši všemi smysly zapojenou pozornost určitě zaslouží.
