Pojďte pane, klidně se pojďte podívat dovnitř. Hrajeme stále. Jen se nebojte vstoupit.
Já tenhle cirkus koupil už před docela hodně lety. Široko daleko žádný jiný nehrál jako tenhle. To víte, nepůjdu do nějakého slabého obchodu. Když na to máte, potřebujete se ukazovat. A to byl ten hlavní cíl.
Než jsem tenhle podnik koupil, nechával konkurenci za sebou. Jasně, že ne každou sezónu se podařilo hrát prim, ale furt to bylo na nejlepší ansámbl v republice. Kam přijeli, tam ukázali, že hrát umí.
No a pak to nějak začlo skřípat. To víte, nejsem žádný odborník na krocení tygrů a šplhání po laně, ale lidi, co to pode mnou vedli, mě přesvědčili, že to půjde.
Občas se nepovedl nějaký ten tah. Akrobata jsem nechal vyměnit za mladšího, nějací žongléři se nám vrátili po štacích z ciziny… Jojo, starší jsou, ale furt se jim ty kužely házely jedna báseň.
Principál dřív taky házel. A jak vím, že házel perfektně, tak je jasný, že tomu musí rozumět. Však když mě něco napadne, hned se k tomu umí vyjádřit a souhlasí.
Jenom šašky jsme museli měnit docela často. Ono se řekne: šašek je ten hlavní, ten to celý vede. Drží program pohromadě… Ale jak máte najít šaška, kterej udrží všechny ty kumštýře pohromadě, co? To není nic lehkýho.
Dokonce jsme vzali šaška až z ciziny, z Itálie. No chvíli to vypadalo fajně, jenže pak se ukázalo, že jeho vtipům lidi nerozumí. No špatně to skončilo. Špatně.
Teď mně to jeden vzdal těsně před koncem sezóny. No řekněte, když to šlo od desíti k pěti, představení netáhlo, lidi se zlobili a skoro vraceli lístky…. Hele, pane, nechcete to vzít? Vypadáte, že nechodíte pro vtip daleko. To by mohlo zabrat.
Nějak nevím… Principál říká, že zatím dobrý. Tak zas si říkám, nemusíme bejt nejlepší cirkus. Stačí bavit tak jen trochu. On to nějakej šašek zase vezme, ne?
